Druhy krmív
SENO
Tvorí základ kŕmnej dávky (v zimnom období
tvorí 40 - 50% kŕmnej dávky). Obsahuje minerálne látky a vitamíny.
Najkvalitnejšie seno má šedozelenú farbu. Skrmuje se celé alebo ako
rezanka. Akosť sena závisí: na zložení
hodnotné trávy sú
- bojínek lúčna, kostrava lúčna, jílek, lipnica, pýr,
psinček,...
menej hodnotné - např. psárka
lúčna
obdobie spratávania - najvhodnejšie obdobie kosenia je začiatkom
mája
sušenie - sušíme buď na zemi, na sušiakoch alebo umelo
(teplým alebo studeným vzduchom)
uskladnenie - v suchých
prostoroch
Čerstvým senom kŕmime najskôr za 4 - 6 týždňov
po sprataní Za túto dobu musí byť seno \\"vypotené\\" (prebiehajú tu biologické
zracie procesy).
Druhy
sena:
Jatelové-je bohaté na vápnik a
karotén
Kozie-je to seno z mokrých lúk - je kyslé a
ostré
Lesné- je ule strávitelné, kŕmime nim len
núdzovo
Lúčne-je najvhodnějšie, z minerálnych látok obsahuje najviac
Ca a P, z vitamínov D, E a B. Otava- má menej vlákniny, ale viac
živín.
Vojteškové- bohaté na vápnik, minerálne látky, karotén, vit. E
a má vysoký obsah bielkovín. Je vhodné ho skrmovať s
lúčnym.
Vičencové-musí býť skrmované po odkvete, je
drevnaté
SLÁMA
Ke krmení jsou
vhodné slámy jařmin (jsou stravitelnější než ozimů). V omezené míře používáme i
slámu luskovin (hrách, bob, peluška, čočka, vikev). Nejkvalitnější je sláma
ovesná a ječná. Zkrmuje se celá nebo řezaná na 3 - 5 cm společně s krouhanými
okopaninami nebo s melasou.
Kvalita slámy: nesmí být shnilá a
zapařená;;;z polehlého obilí;;;nezkrmujeme ihned po
sklizni
PLEVI
je to krmení, které se
používá nouzově u užitkových koní v zimním období. Jsou nevhodné pro krmení
kojících, březích klisen, hříbat a koní ve velkém pracovním
zatížení.
Ječné plevy se zkrmují máčené min. 6 hod, protože jinak by
mohly poranit sliznici.
nevhodné - žitné
méně vhodné - ječné
plevy
nejvhodnější - otruby ovesné, pšeničné a plevy
luskovin
ZELENÁ PÍCE
Není vhodná pro
dostihové koně, spíše se používá jako doplňkové krmivo u tažných a chovných
koní.Hodnota zelené píce závisí na botanické skladbě. Nejvyšší výživná hodnota
je v listech, neboť obsahují hodně vody a jsou lehce stravitelné. Zelenou píci
raději spásáme než zkrmujeme ve stáji, protože může dojít k zapaření a následným
zažívacím potížím (kolikám, průjmům, katarům). Jinak ale zkrmujeme celou.
Nejlepší je zelená píce z jetele, vojtěšky a vičence v květu. Nejvhodnější je
siláž kukuřičná. Provádíme ji v době voskové zralosti.
Silážovaná píce se
připravuje ze zelené píce nebo z cukrovarských zbytků. Musí být dokonale
zkvašená. Méně vhodná je z kukuřice, na podzim - krmné kapusty. Omezeně můžeme
použít řepné skrojky
SILÁŽOVANÁ
KRMIVA
Silážovaná píce se připravuje ze zelené píce nebo
z cukrovarských zbytků. Musí být dokonale zkvašená.Nejvhodnější je siláž
kukuřičná. Provádíme ji v době voskové zralosti.
KRMNÉ
OKOPANINY
Mají příznivé dietetické účinky. Vhodná je
krmná mrkev (obsahuje karoten) zejména pro hříbata při odčervování, krmná řepa
(ta hlavně pro tažné koně), cukrovka, pařené brambory (ne syrové, neboť obsahují
solanin).
Zkrmujeme je celé, dobře omyté, nenahnilé, nenamrzlé. Pouze
brambory podáváme pařené a nepřipravujeme je do
zásoby.
JADRNÁ KRMIVA STATKOVÁ-
Zrniny
obilovin
OVES
Je to nejvyužívanější
krmivo, lehce stravitelné a nezpůsobuje zažívací potíže. Má vysoký obsah kys.
fosforečné, která působí na nervovou soustavu. U kojících klisen podporuje
tvorbu mléka. U hřebců pohlavní aktivitu. Zkrmuje se celý, jen hříbatům a
nemocným koním se podává drcený. Jelikož obsahuje hodně tuku, musíme dát pozor
na žluknutí. Čerstvý oves nezkrmujeme, necháme ho min 2. měsíce \\"potit\\".
Hektolitrová hmotnost je 45 - 52 kg. Pod 45 kg klesá výživná
hodnota.
JEČMEN
Používá se jako náhrada
za oves, má vyšší krmnou hodnotu, ale je hůře stravitelný a nemá dietetické
účinky. Velké dávky mohou způsobit zažívací potíže. Je vhodný zejména pro
hříbata. Zkrmuje se šrotovaný,
spařený..
ŽITO
Není vhodné jako krmivo,
neboť je těžko stravitelné. Způsobuje u koní dermatózy - onemocnění kůže. U
klisen může způsobit potrat. Zkrmuje se spařený, drcený, společně s
řezankou.
KUKUŘICE
Má poměrně vysokou
krmnou hodnotu. Při vysokých dávkách zkrmování u mladých koní může způsobit
rachitidu (křivici) a u dostihových koní zvyšuje pocení. Proto je vhodná spíše
pro tažné koně. Zkrmuje se šrotovaná (pozor na žluknutí) nebo s
řezankou.
PROSO
Má vysokou krmnou
hodnotu jako oves. Je vhodné pro plemenné koně.
Zrniny
luštěnin
Obsahují hodně dusíkatých látek. Zkrmují se u těžce pracujících
koní, mají nadýmací účinek. Zkrmují se vařené, drcené a
máčené.
BOB
Je vhodný pro tažné
koně, ale také i pro koně dostihové a plemenné. Denní dávka je 1 - 1 1/2 kg.
Zkrmuje se máčený
HRÁCH
Krmná dávka je 10
- 20% z celkové krmné dávky. Zkrmuje se stejně jako
bob.
SÓJA
Je vhodná pro
hříbata.
Semena olejnin
LNĚNÉ
SEMÍNKO
Má dietetické účinky na trávicí ústrojí. Je vhodné pro
klisny po porodu, pro nemocná zvířata nebo zvířata po nemoci. Má regenerační
účinky pro těžce pracující dostihové koně. Působí laksativně (projímavě). Má
vliv na výměnu a kvalitu srsti. Podává se ve vařeném a spařeném
stavu.
KRMIVA PRŮMYSLOVÁ
Jsou to
zbytky po úpravě zemědělských produktů. Patří sem:
SUŠENÉ
CUKROVARSKÉ ŘÍZKY
Je to energetické krmivo a denní dávka je 2,5 kg.
Podáváme je máčené.
Granule cukrové řepy
SUŠENÉ BRAMBOROVÉ
VLOČKY
Zkrmují se máčené, namíchané s
řezankou.
LNĚNÉ POKRUTINY, EXTRAHOVANÝ LNĚNÝ
ŠROT
Je dobře stravitelný, vhodný pro březí klisny, nemocné koně i
pro hřebce. Denní dávka je 0,1 - 0,25 kg/kus a den.
Zkrmuje se
vařený.
PŠENIČNÉ OTRUBY
Podávají se pařené.
Používají se na přípravu nápoje MASH.
Otruby
ŽITNÉ
OTRUBY
Zkrmujeme je máčené, ale opatrně, jen v malých dávkách a
pouze nouzově (neboť obsahují námel, který může způsobit u březích klisen
potrat).
SLADOVÝ KVĚT
Získává se ze správně
usušeného ječmene, má dietetické účinky.
Zkrmuje se s ovsem v dávce 2 - 3
kg.
MELASA
Je to tmavě hnědý produkt, zbytek po
výrobě cukru. Obsahuje hodně cukru, je těžko stravitelná, používá se jen ke
zchutňování krmné dávky.
Ředí se s vodou v poměru 1 : 2 - 4.
Melasové
krmivo = mačkaný oves + melasa + přídavek z mlýnského průmyslu (otruby, krmné
mouky). Musí se ihned zkrmit, neboť rychle podléhá zkáze.
Melasa
TVAROVANÉ KRMIVÁ
To jsou brikety a granule.
Rozlišujeme 3 základní druhy:
Krmiva obsahující jen jedno krmivo (jetel,
vojtěšku). Přidává se k nim oves, seno nebo sláma.
Doplňkové krmné směsi -
jsou složeny z několika krmiv (př. vojtěška + oves). Zkrmují se společně s
ostatními krmivy.
Kompletní krmná směs - tvoří celou krmnou dávku. Nic víc se
nepřikrmuje.
Velikost granule pro koně je v průměru 8 - 30
mm.
Kompletní složení granulované krmné směsi:
- oves 20%
- ječmen
15%
- sójové pokrutiny (někdy + kukuřice) 7%
- obilní klíčky 10%
-
pšeničné otruby 18%
- vojtěšková moučka 25%
- krmná sůl 1%
- hipovit
2%
- cukr 2%
Granule Hrubá směs
KRMIVA ŽIVOČIŠNÉHO
PŮVODU
MLEZIVO
Je to první
výživa hříběte. Klisna ho produkuje 3 - 5 dní, po této době se upravuje na
složení normálního mléka.
SUŠENÉ
MLÉKO
Zkrmuje se většinou rozpuštěné ve vodě (sušené mícháme s
jadrnými krmivy). Toto mléko má nízký obsah
tuku.
MASOKOSTNÍ A KREVNÍ MOUČKY
Mají
svůj charakteristický pach. Podávají se v množství 50 - 300 g/kus a den.
Plemenným hřebcům se dává i čerstvá krev, která má vliv na kvalitu.
Zkrmuje
se jako přídavek ke glycidovým krmivům.
RYBÍ
TUK
Je zdrojem vitamínů A a D, koně ho špatně přijímají. Krmná
dávka je 40 - 60 g/kus a den. Zkrmuje se s objemnými i jadrnými
krmivy.
TVAROH A SLEPIČÍ VEJCE
Jsou
důležité hlavně pro výživu hříbat a dostihových
koní.
MINERÁLNÍ KRMIVA
PÍCNÍ
VÁPNO
Je zdrojem vápníku a fosforu, přidává se pokud v krmné dávce
chybí. Zvlášť důležitý je u hříbat na vývin kostry. Krmná dávka je 20 - 50 g/kus
a den.
PLAVENÁ KŘÍDA, KRMNÝ VÁPENEC
Vyrovnávají
acidobazickou rovnováhu v žaludku. Krmná dávka na den je 20 - 50
g/kus.
Zkrmují se s nekvalitním senem (kyselým senem) nebo při zkrmování
siláže.
Vápencová moučka
KRMNÁ SŮL
Je
zdrojem sodíku, který ve spolupůsobení s draslíkem ovlivňuje osmotický tlak
(srdeční činnost).
Zkrmuje se ve formě lizu (dle potřeby). Spotřeba soli při
lehké práci je 10 - 15 g/kus a den a při těžké práci 25 g/kus a den.
Krmná
sůl
HIPOVIT
Je to minerální krmná přísada -
koncentrát specificky účinné látky. U dospělých koní je krmná dávka 14 g/100 kg
živé hmotnosti, u hříbat je to 20 g/100 kg živé
hmotnosti.
VITAMÍNY
Usměrňují pochody v
organismu, látkovou výměnu živin a chrání před nemocemi. Dodáváme je v krmivu,
nedostatek může způsobit AVITAMINÓZU a nadbytek HYPERVITAMINÓZU. Rozlišujeme
vitamíny rozpustné ve vodě a vitamíny rozpustné v tucích.
Rozpustné v
tucích
VITAMÍN "A"
Nachází se v krmivu
jako provitamín A (např. v krmné mrkvi). Do zásoby se ukládá v játrech a v
krevním séru. Denní potřeba je 2,5 mg/den při živé hmotnosti 500 kg.
#
Avitaminóza způsobuje: poškození epitelů sliznic
# rodí se slepá mláďata,
mají zpomalený růst, nervové křeče a poruchy
rovnováhy
VITAMÍN "D"
Koni je dodán rybím tukem,
lučním senem, sušenými kvasnicemi i pohybem na slunci. Nedostatek může způsobit
rachitis (křivici).
VITAMÍN "E"
Je
důležitý pro plodnost. Zdrojem je luční a vojtěškové seno, naklíčený
oves,...
VITAMÍN "K"
Je důležitý pro
srážlivost krve. Nedostatek způsobuje nedostatečnou
srážlivost.
Rozpustné ve vodě
B -
KOMPLEX
Je zdrojem vitamínu B1, B2, B6, B12, PP (kys.
nikotinová). Najdeme je v sušených kvasnicích, zeleném krmivu, vojtěškovém a
jetelovém seně.
VITAMÍN "C"
Zdrojem
tohoto vitamínu jsou mladé rostliny, siláž, okopaniny,... Nedostatek způsobuje
celkové zhoršení zdravotního stavu.